hodiny
měla bych jednu prosbu
řekla babička
a posunula si po nose brýle
když umíral strýc josef
odkázal mi hodiny
říkal nesmíš je prodat
zničit
poškodit
vyhodit
musí kolovat rodinou, jsou vzácné
sepisuju poslední vůli
tvůj otec nemá ty hodiny rád
(jsou mu nevkusné a hlučné)
a jeho bratr by je určitě prodal
(víš jak je na peníze)
tvá sestra má málo místa
(tři děti a malý byt)
a děti tvého strýce si majetku neváží
měla bych jednu prosbu
jestli bych ti je mohla odkázat
i s přikázáním strýce josefa
neprodáš, nezničíš, nepoškodíš
já polykám slzy
a nemám odvahu ti říct
nikdy jsem je neměla ráda
bývaly velké nevkusné a hlučné
rušily mi spaní
teď už takové nejsou
budou mi navždycky připomínat
tvou důvěru a svěřený úkol
babičko
|