Banální objev
zní to málem jako klišé
ale mě to stálo
devatero hor
a devatero řek
a chvíle, kdy jsem
místo na vrchol
to chtěla otočit
a bez sebe se rychle
a proti proudu
vydat nazpátek
prošla jsem sebe na okraj
a už chci jenom říct
že štěstí
- řeknete nuda, a on je to div -
se skrývá v gestu,
se kterým ráno naléváš mi čaj
a přikrýváš mě dekou, když večer usnu dřív
|