LenkaKT L.M.A.T.

Electronica 2002

Reportáž z největší světové výstavy elektroniky a polovodičů, 12. - 15. 11. 2002, Mnichov

Electronica je jedním z největších světových veletrhů, kde je možné vidět průřez současnou moderní elektronikou: nové součástky, nové technologie, nové nápady. Koná se jednou za dva roky. Ta poslední - v roce 2000 - prý byla velkolepá. Ta letošní byla spíše rozpačitá. Tu a tam mírný pokrok v mezích zákona a až na pár výjimek nic, co by zrovna bralo dech. Proč?

Odpověď je jednoduchá. Rok 2000 byl dobrý rok. Všechny ukazatele, které jen manažeři dokáží vyjmenovat, rostly závratně a nečekaně snad u každé firmy. Jenže v roce 2001 se křivky otočily a téměř každý zaznamenal prudký pokles tržeb, zisků i prodeje. Rok 2002 nezačal nejlépe, ale zřejmě přece jen skončí mírným růstem na všech frontách. Ale ani tak to není žádná sláva, místy bychom o měli mluvit spíše o plazení vzhůru než o růstu. Opravdu pozitivní ukazatele pocházejí vesměs až z posledního čtvrtletí.

A tak se šetří. Šetří všichni a na všem - například na cestovních výdajích. A tak letos přijelo "jen" 77 000 návštěvníků, což je o 5 000 méně než před dvěma lety. Organizátoři však byli mile překvapeni - očekávali ještě nižší číslo. Počet vystavovatelů klesl sice jen nepatrně (3003 vystavovatelů oproti 3050 v roce 2002). Chyběly však některé velké štiky, jako je například Motorola, Intel či Texas Instruments.

Co do plochy, počtu vystavovatelů, atrakcí i hluku byla letošní Electronica rozhodně skromnější než například jarní CeBIT. Jedním z důvodů jsou jistě úsporná opatření - tu a tam jsem při brouzdání pavilony narazila na podezřele velký volný prostor mezi stánky. Buď někdo musel na poslední chvíli zmenšit svůj stánek, nebo zde někdo prostě chyběl.

Inženýrské šachy - místo figur koncovky od kabelů
Inženýrské šachy - místo figur koncovky od kabelů

Veletrh elektroniky je vlastně veletrhem polotovarů - k vidění jsou zde součástky, kabely, spojky, relé, krabice, diody, technologie pro výrobu plošných spojů, pro výrobu polovodičů, návrhové technologie, měřící zařízení... Odpovídá tomu ráz výstavy i spektrum návštěvníků. Vystavovatelé dobře vědí, že návštěvníky jen tak neutáhnou na hlučné barevné pozlátko - na výstavu přijdou jen ti, kdo se elektronikou živí a kdo jí povětšinou velmi dobře rozumí. A tak je celá výstava poměrně střízlivá, tichá a plná technických detailů. No, a když už se někdo snaží návštěvníky pobavit, potom tak činí ryze technickými prostředky. My inženýři už jsme takoví hračičkové.

Novinky k pokoukání

Pro čtenáře počítačového časopisu jsem to nejzajímavější jsem našla v pavilonu věnovaném polovodičovým displejům. Firmy Samsung, TDK a Sanyo zde totiž představily první prototypy displejů s aktivní organickou vrstvou, která slouží jako zdroj záření a tedy i obrazu. Jsou to displeje, kterým se říká OELD (organic electroluminiscent display) a které patrně během nejbližších let nahradí klasické tekuté krystaly. V čem jsou lepší? Na rozdíl od matných LCD totiž doslova září do dálky, zorný úhel přesahuje 170 stupňů a ty barvy... ty barvy...

Budoucnost v zobrazování - displej OLED:
neskutečný zorný úhel, neskutečné barvy a zatím neskutečné ceny...
Budoucnost v zobrazování - displej OLED: neskutečný zorný úhel, neskutečné barvy a zatím neskutečné ceny...

Zatímco všichni vystavovali teprve prototypy, Samsung se už chlubil první sérií. U Samsungu jsem také viděla zatím největší prototyp tohoto displeje - měřil 220x176 mm a dokázal zobrazit 256 tisíc barev. Věřte mi, promítaný film byl jako živý. Všichni vystavovatelé počítají se zahájením prodeje do konce pololetí, a tak se nejpozději do roka potkáme s mobilními telefony vybavenými OELD. Další možnou aplikací jsou přenosné DVD přehrávače, displeje v autech, kapesní počítače... Ale faktem je, že až na Samsung zatím všichni představovali displeje, které svou velikostí volaly po mobilním telefonu.

Samsung vystavoval ještě obrazovky, které rozhodně nešlo přehlédnout byly obrovské, ze všech stran viditelné a děsivě tenké. Však se také firma chlubí, že dokáže vyrobit největší takový displej na světě: 1390 x 780 mm s rozlišením 1366 x 768 bodů. Tyhle obrazovky - neboť jsou to skutečné plazmové obrazovky - jsou vybaveny modulem zvaným PDP. Nahrazuje jednu elektrodu klasického CRT tenkou plochou s řadou malinkých elektrod, každý bod má svou vlastní. Proto je celý monitor tak tenký (asi 5 - 7 cm) a proto mu stačí nižší napájecí napětí. Celé je to navíc vybavené modulem pro digitální zpracování obrazu, a tak je bílá ještě bělejší (always white algorithm) a barvy ještě zářivější (CLOVOR driving pulse scheme). Vysoké rozlišení obrazovek splňuje náročné požadavky digitálního televizního vysílání i digitálního filmu v nejvyšší kvalitě (HDTV). No a cena? Inu, ta odpovídá kvalitě. Přímo úměrně.

Na stánku firmy Sharp jsem našla další zajímavý displej: trojrozměrné LCD. Inu, vím, každý displej je trojrozměrný a zejména klasické CRT jsou trojrozměrné až hanba, ale tenhle displej nabízel trojrozměrný obraz. Funguje to podobně jako stereoskopické brýle: obraz je rozložen do několika dílčích obrazů, které jsou vzájemně posunuté, trochu jinak vybarvené promítány současně na jednu plochu. Žádné brýle nejsou potřeba, ale musíte stát přímo proti monitoru, jinak se efekt ztrácí. Fotografie ten dojem příliš nezachytí, ale věřte mi, bylo to působivé. Tak působivé, až jsem se na stánku začala dožadovat podrobnějších informací. Příjemná hosteska mne občerstvila a usadila do křesla, kde jsem vyčkala příchodu displejového specialisty. Ten mne občerstvil a usadil do křesla, kde jsem čekala, než najde nějaké podrobnější informace. Překvapilo mne to - trojrozměrné displeje vystavovali hned tři a podle umístění i plochy, kterou na stánku zabraly, bych usuzovala, že jsou pro firmu důležité. Specialista mne ujistil, že jsou - "pracuje se na tom už alespoň 3 roky a tohle jsou první prototypy" - ale víc nevěděl. A tak jsem se nedozvěděla, zda tyhle displeje půjdou používat jako normální a zda si obraz upraví samy, nebo zda bude nutné upravovat přímo aplikace.

Další střípky

Malý webserver, FTP server a jánevímcoještě
server od AMD
Malý webserver, FTP server a jánevímcoještě server od AMD

Všichni zmenšují a zmenšují a zmenšují, a tak byla k vidění spousta věcí, které jsou nejmenší na světě. Nejmenší přehrávač MP3 od Samsungu, který firma nehodlá prodávat - vyrobila jej jen proto, aby dokázala, co všechno lze postavit s jejími čipy. Nejmenších serverů s Linuxem bylo možné vidět hned několik: vesměs to byly pouhé čipy vybavené webovým serverem, poštovním serverem a já nevím čím ještě. Ten nejmenší se vešel do krabičky od sirek.

V pavilonu displejů a zobrazovacích prvků ze všech stran provokativně svítily modré diody, o nichž se ještě před pár lety tvrdilo, že je nelze vyrobit. Stejně tak se vždycky tvrdilo, že nejde vyrobit zářivou diodu z pouhého křemíku. V jedněch z novin, které jsem si z veletrhu přinesla, jsem ovšem objevila článek, že ST Microelectronics už má první prototypy takových diod a že je začne vyrábět v příštím roce.

Moderní generátor signálu v úzkém propojení
s moderním osciloskopem. Otázkou je, jak dlouho nást tyhle stroje
ještě budou potřebovat :-)
Moderní generátor signálu v úzkém propojení s moderním osciloskopem. Otázkou je, jak dlouho nást tyhle stroje ještě budou potřebovat :-)

Každý, kdo kdy pracoval s klasickým osciloskopem Tesla, by jistě roztouženě vzdychal v pavilonu, kde se vystavovaly moderní měřicí zařízení. Já vím, LCD displeje, digitální paměti i řadu dalších funkcí už mají tyhle hračky pár let, ale stejně. Stále vyšší a vyšší rychlosti moderních obvodů nutí výrobce osciloskopů i zrojů být ještě rychlejší - má-li nějaký systém taktovací frekvenci blízkou 1GHz, potom osciloskop potřebuje ještě mnohem víc, abyste vůbec něco změřili. Ten nejrychlejší na světě vystavovala firma Agilant. Každá sonda zvládne signály do 6 GHz (ostatní výrobci jsou někde u 3 GHz) a každý kanál si pamatuje 20 G posledních vzorků.

Každý, kdo to umí, se také chlubil, že už ve svém výrobním procesu zvládne křemíkové plátky o poloměru 33 cm (což je asi tolik, jako americká malá pizza, psalo se v materiálu pro novináře). S klesajícím rozměrem minimálního integračního motivu totiž prudce roste cena masek pro výrobu obvodů - proto se každý snaží z jedné masky získat co nejvíc.

Právě stále dražší a dražší proces výroby pravděpodobně povede k zásadním změnám ve způsobu návrhu a vývoje nových součástek. Nezbytné náklady na výrobu první sady prototypů se dnes vyšplhaly až ke 3 miliónům dolarů, neboť právě tolik stojí ony zmíněné masky. Všichni proto očekávají, že se prodlouží doba simulace a verifikace obvodů v různých virtuálních simulačních nástrojích. Lze tedy říci, že vývoj bude ještě virtuálnější než dosud - co nejvíc měření se bude provádět v prostředí simulátorů. Na doprovodné konferenci Embedded 2002 v jedné z přednášek zaznělo, že právě dokonalost softwarového návrhu, následné optimalizace a verifikace se stane rozhodující pro výkonnost nových součástek. Dříve - a to ještě před pěti lety - o výkonu součástky rozhodovala pouze použitá technologie, ale za dalších pět let bude alespoň 30 procent výkonu svázáno právě s procesem návrhu.

No... a to je asi všechno. Vzpomínám si ještě na zabezpečovací prvky, které dokázaly rozlišit otisk palce a obličej snímaný kamerou - oboje ST Microelectronics. Na Embedded se mluvilo o magnetické paměti od Motoroly, která údajně v blízké budoucnosti nahradí všechny paměti RAM, ROM i Flash. A těsně před východem stál automobil Volkswagen Phaeton, který měl v zadní straně opěrek hlavy řidiče a spolujezdce umístěné displeje, aby se zadní řada mohla za jízdy koukat na video.

Odrazíme ode dna?

První den výstavy se v nedalekém konferenčním středisku sešli prezidenti či viceprezidenti z firem, jejichž hlas na polovodičovém trhu něco znamená: Connexant (kdysi Rockwell), Infineon (ještě nedávno polovodičová divize firmy Siemens), Motorola, ST Microelectronics a Toshiba. Úvodní otázka byla velmi jednoduchá: jak to bude dál s polovodičovým průmyslem? Dočkáme se zase dvacetiprocentního meziročního růstu?

I když všichni manažeři zářili povinným optimismem, odpověď zase tak zářivá nebyla: Výsledné skóre je 2 (Connexant, Toshiba) ano vůči třem ne. Zástupci Motoroly, Infineonu a ST Microelectronics byli opatrní - nějaký růst lze rozhodně očekávat, ale za 20 procent ruku do ohně nedají. V současné době je nejslibnějším odvětvím elektronika pro automobily - v tomto oboru lze i dnes vykazovat zisk. Ostatní divize tak úspěšné nejsou, i když se zvolna vzpamatovávají. A tak je těžké říci, zda bude Electronica 2004 stejně velkolepá, jako ta v roce 2000, nebo stejně skromná, jako ta letošní.

Autorkou tohoto webu je LenkaKT, alias Lenka Kosková-Třísková. Bádám a vyučuji na TU Liberec.

Poslední změna: 3. 3. 2011