XXIV.(...o samotě...)
Nejhorší, je, myslím,
zradit do tváře.
Poprvé to bolelo pár let.
Podruhé pár měsíců
napotřetí stačily jen týdny.
Dnes nemám koho podvádět.
Žiju si
tak nějak bezbolestně,
i když je to život celkem bídný,
jak v noci nespím,
čechrám polštáře
já královna a přitom věčně druhá.
Samota, ta nebolí.
Jen trvá.
|